Cítíte se ve svém životě jako doma? (Aurora – Runaway)

Miluju písně, které mi nějak připomínají, že život je nádherná věc. Že tady máme svůj domov. I když jste možná také někdy zažili ten pocit, že život je celkově špatný projekt plný utrpení. Možná jste měli někdy i pocit, že sem nepatříte, že jste si to představovali úplně jinak, že by bylo možná lepší ani nežít? Že je toho na vás možná už prostě moc. Obzvlášť tahle doba vypadá dokonale absurdně, surrealisticky, děsivě… no, dosaďte si jaké slovo chcete.

V tomto článku najdete pár tipů na písně, které by i vám mohly v takových chvílích pomáhat. Ale hlavně jde o to nezapomínat na sílu písní! Pusťte si je na plné pecky, zatančete si na ně a všechno ze sebe vytřeste (víte, že to je uznávaný způsob, jak ze sebe dostat traumata??). Nebo si dejte pecky od sluchátek do uší a vyrazte na procházku. Ideálně do přírody. (Krásně harmonizuje energii.)

A na konci článku najdete i zbrusu novou angličtinářskou lekci právě na jedné mé oblíbené písni z poslední doby. Můžete si zopakovat minulý čas průběhový a možná se naučíte i pár nových slov (znáte třeba slova vanish nebo sorrow?)

Co dělat, když je nejhůř…

Když jsem tyhle pocity prožívala hodně intenzivně před nějakými cca 20 lety, poslouchala jsem si píseň od Depeche Mode Home. Znáte? (And I thank you for bringing me here, for showing me home, for singing these tears, finally I’ve found that I belong here – volně řečeno – Děkuji, že jsi mě sem přivedl, že jsi mi ukázal domov, že mohu tyto slzy vyzpívat, konečně jsem přišel na to, že sem patřím. ). Není nad to, když na prázdné ulice jordánského Ammánu (ale i třeba u vás doma!) můžete vyzpívat svá nejhlubší hnutí. Včetně toho nejsilnějšího – oněch díků. Znáte sílu vděčnosti, že?? Písně mají velkou moc vámi pohnout. Využíváte ji??

Já v uplynulém roce čerpala z několika písní – z písně Undeground River (z anime Made in Abyss) a na podzim, když začala růst čísla nakažených i úmrtí, se objevila píseň Forever Lost (také z anime Made in Abyss, ale z navazujícího filmu Dawn of the Deep Soul). Ta první vypráví o tom cosi zářivém hluboko v nás, co stojí za to najít, i když na vás cestou čeká spousta náročných výzev. Ta druhá vypráví o tom, co všechno musíme na této cestě nechat za sebou a jak to psychicky unést.

To jsou témata pro každého, kdo nechce život prožít jen na cestě mezi domovem, prací a zábavou, ale má objevitelskou náturu. Nejde mu ani tak o to, být v něčem dobrý i nejlepší, ale o to najít ten vnitřní poklad a vnitřní štěstí nezávislé na ničem a na nikom.

Poselství Aurory

Hmm, kdysi dávno byla poselstvím Aurory revoluce. O té lodi ale teď řeč není, i když k nějaké vnitřní revoluci vás tahle píseň vyzývat může. (Myslím, že je ideální dělat revoluce vnitřní a ne ty krvavé vnější.) Tentokrát bude řeč o norské zpěvačce Auroře, kterou jste možná zaslechli, pokud máte děti a byli jste se podívat na Frozen 2. Vzpomínáte na ten hlas, který volal Elsu do neznáma?? Aurora jako zpěvačka je právě ten typ, který zve na cestu do fantazijních světů. A tam, kde se budete cítit jako doma – takový ten vnitřní ráj, tajná zahrada plná barev. Jako třeba v téhle písni.

My se ale společně podíváme na píseň Runaway.

Píseň, kterou Aurora prý napsala už v 11 letech a na videu ji uvidíte v 19 letech, kdy zpívala na koncertě při příležitosti předávání Nobelových cen. Zvláštní text písně jedenáctileté dívky.

Co se mi na něm tak líbí?

Připomíná mi to cosi, co je nepostižitelné, neuchopitelné. Kdysi dávno jsem psala jednomu muži, že přesně takový mi přijde. V tom pozitivním slova smyslu ovšem. Znáte to? Máte pocit, že vám cosi nějak uniká, že je tu něco, co nemůžete pochopit, uchopit, někam postavit a tam to mít. Pěkně po ruce, když potřebujete. :-)

Takový by ale vztah přece neměl být, že? Vztah by měl být vždy vztahem dvou svobodných bytostí, které jsou spolu proto, že jsou spolu rádi, ne proto, že je někdo vezme, postaví vedle sebe a trvá na tom, že tam zůstane. A bude k dispozici vždy, když budete potřebovat tak, jak budete potřebovat. Na to si můžete pořídit robota. (Už brzy to bude jistě možné. Už vidím ten slogan: Robota do každé rodiny!)

Připomíná mi smutek, který někdy cítím z toho všeho, co se na světě děje. Ten pocit, o kterém jsem psala na začátku článku. To, že se i v té slotě dá tančit a nemusíte si ani moc stěžovat. Ale že je tu ještě něco mnohem lepšího, místo, kam patřím. Svým srdcem, svou duší, svým bytím. Jakkoliv tomu chcete říkat. Slova to nemohou postihnout, ale cítíte to. A vím, že kdykoliv tohle místo v sobě objevím, cítím se blaženě a šťastně.

Video, text a také něco pro ty, kteří chtějí rozumět anglickým písním i videím

I was listening to the ocean, I saw a face in the sand. But when I picked it up, then it vanished away from my hands, down. I had a dream I was seven, climbing my way in a tree. I saw a piece of heaven waiting, impatient, for me, down.

And I was running far away. Would I run off the world someday? Nobody knows, nobody knows.
I was dancing in the rain, I felt alive and I can’t complain.

But now take me home, take me home where I belong, I can’t take it anymore.

I was painting a picture, the picture was a painting of you. And for a moment I thought you were here. But then again, it wasn’t true, down. And all this time I have been lying, oh, lying in secret to myself, I’ve been putting sorrow on the farthest place on my shelf.

And I was running far away. Would I run off the world someday? Nobody knows, nobody knows
And I was dancing in the rain, I felt alive and I can’t complain.


But now take me home, take me home where I belong, I got no other place to go.
Now take me home, take me home where I belong, I got no other place to go.
Now take me home, take me home where I belong. I can’t take it anymore.

But I kept running for a soft place to fall
And I kept running for a soft place to fall
And I kept running for a soft place to fall
And I kept running for a soft place to fall

And I was running far away. Would I run off the world someday?
But now take me home, take me home where I belong, I got no other place to go.
Now take me home, take me home where I belong, I got no other place to go.

Now take me home, home where I belong
Now take me home, home where I belong
Now take me home, home where I belong
Now take me home, home where I belong

I can’t take it anymore

Líbí se vám píseň? A rozumíte jí?

Jestli se chcete na téhle písni učit anglicky, tahle část je tu pro vás!

Jak pracovat s písničkami?? Jednoduše:

  • Pouštějte si ji a navykněte nejdřív ucho slyšet jednotlivá slova písničky.
  • Můžete si ji se zpěvačkou i zpívat. Navyknete si tím slova i správně vyslovovat.
  • Projděte si text – rozumíte všem slovíčkům? A rozumíte textu?? (Často lidé rozumí slovům, ale text jim stejně nedává smysl, protože struktura anglické věty je jiná než české. A můžete narazit i na idiomy, to jest ustálená rčení. A tam nepomůže znát význam jednotlivých slov.)
  • Pokud ne, napište mi. :-)
  • A pak už si jen písničku pouštějte, pozpěvujte, čerpejte sílu z jejích slov a nechte do sebe nasát slovní zásobu včetně idiomů a stavbu vět. A to bez toho, aniž byste se museli něco učit. :-) To se šikne, ne??

Pojďme se teď na slovní zásobu a gramatiku v téhle písni podívat společně!

SLOVNÍ ZÁSOBA A GRAMATIKA

SAND – PICK sthg UP – VANISH – CLIMB – HEAVEN – IMPATIENT – RUN AWAY – FEEL ALIVE – COMPLAIN – BELONG – I CANNOT TAKE IT ANYMORE – LYING – SECRET – SORROW – THE FARTHEST

  • Znáte tato slovíčka? (Můžete jejich význam napsat dolů do komentáře, ideálně v kontextu z písničky.)
  • Objevíte je v tomto českém v textu (který NENÍ překladem písničky)??

Když vyšplhal do nebes, do toho nejvzdálenějšího místa, ztratil se. Na nic si tam nestěžoval, cítil se tam naživu a měl pocit, že tam patří. Už neříkal: „Už to dál nezvládnu!“ Už necítil smutek. Nelhal ani sám sobě, ani nemusel mít žádná tajemství. Chtěli jsme za ním, ale byli jsme příliš netrpěliví. Klouzaly nám nohy po písku, občas někdo upadl, a tak jsme ho museli zvednout.

(Víte, že si podobně můžete hrát se slovní zásobou? Vytvářet ze slovíček nejrůznější více či méně bizarní příběhy?? Zkoušeli jste to někdy??)

Gramatika:

V písni najdete spoustu příkladů minulého času průběhového.

Například I was listening, I was running atd. Do komentáře můžete napsat i další příklady. Můžete si připomenout, jak se takový minulý čas průběhový tvoří (to be v minulém čase+… -ing). Poslouchejte a zpívejte si a tento tvar se vám vryje pod kůži. A nebude se vám stávat, že budete jednu jeho zásadní část zapomínat. (Tipnete si, na co studenti často zapomínají??)

A proč myslíte, že je v písničce použitý právě tento čas?? A ne, kvůli rytmu to není. :-) Hezky je tu vidět i rozdíl mezi minulým časem prostým a průběhovým. A najdete tam i předpřítomný čas? Tušíte, proč je tam použitý právě on??

Těším se na vaše postřehy! A pokud je nechcete psát do komentářů, ale chcete to se mnou probrat přímo v rámci lekcí angličtiny, budu moc ráda. Moc mě baví učit na nejrůznějších písních nebo videích, ale hlavně na hlubší témata než je jen cestování apod. O cestování se totiž dá mluvit i úplně jinak (třeba už zmiňované Made in Abyss je hodně archetypální cesta – cestování je víc než jen dopravní prostředky apod.! ).

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s