Bylo to strašný, ale bavilo mě to a domluvila jsem se!

Před pár lety jsem listovala svými deníky a musela jsem se smát. Už od střední školy jsem si je totiž psala anglicky (v rodině nikdo pořádně anglicky neuměl, tak byla jistota, že si v mých dívčích depresivních výlevech nebudou číst žádné nepovolané osoby).

Na vysvětlenou, proč jsem se smála nad depresivními výlevy – na základní škole jsem angličtinu neměla. Jen ruštinu a jako povinně volitelný předmět jsem si v sedmé třídě místo angličtiny vybrala matematicko-fyzikální praktika. No fakt :-) Neplánovala jsem si tenkrát kariéru lektorky, ale astronautky. Nebo alespoň to Hvězdné městečko!

Angličtinu jsem se tenkrát učila doma z učebnice své starší sestry a z knih pro samouky.

A stačilo mi to. A tak jsem na gymplu už uměla anglicky natolik, že jsem si začala psát deník anglicky. No, uměla. Právě tomu jsem se po letech tak smála. Kdybych měla každou chybu opravit červeně, viděla bych celý ten deník rudě :-)

Stejně strašné asi tenkrát byly mé dopisy, které jsem psala Markovi do Ohia. Nebo té holčině do norského Ålesundu, která měla ráda Madonnu a posílala mi obrázky s Garfieldem. Zjevně mi ale oba rozuměli, protože mám stále někde doma jejich odpovědi schované. Celý příspěvek

Cizí jazyky jsou pro mě branou do jiných světů. A mohou být i pro vás…

Proč  jste se začali učit cizí jazyky? Většinou z povinnosti? Škola a práce? Já vzpomínám, jak jsem kdysi dávno seděla v autě před poděbradskou tělocvičnou, kam mě v předškolním věku a v první třídě vozíval otec na sportovní gymnastiku, a držela v ruce učebnici němčiny. Z té doby si pamatuju, že torte je dort :-)

Němčina mě ale nikdy pořádně neuchvátila a má aktivní znalost se dnes omezuje na Du bist swein, tj. Jsi prase (fakt nevím, jak jsem k tomu přišla). A pak takové to Jednu kávu, prosím apod.. To se hodilo, kdykoliv jsem vyrazila do Vídně na vánoční trhy. Němčina mi vždycky připadala příliš tvrdá a upjatá. Také máte někdy pocit, že každý cizí jazyk v sobě nese určitou náladu, kterou do sebe nasáváte s každým novým slovíčkem a gramatickou strukturou???

Zato na základní škole, kde jsme měli jen povinnou ruštinu, jsem si v knihovně postupně napůjčovala učebnice pro samouky angličtiny a španělštiny. Proč jsem se to učila, když písemky jsem z toho fakt ve škole nepsala, a na dovolenou v Lloret de Mar jsem si během komunismu mohla tak maximálně nechat zdát??

Nevím. Nemáte také někdy ten vnitřní pocit, že něco musíte dělat proto, že prostě musíte? Nic a nikdo vás do toho nenutí. Zdánlivě to nemá vůbec smysl. A přece je tam to něco ve vás. Znáte to také?? Celý příspěvek